K "náhubkovému" zákonu: Maul halten und weiter dienen?

Různá německá úsloví, hodně frekventovaná za Třetí říše, používají někteří naši současní pohlaváři s velkou oblibou. Z úst nejmenovaného předsedy vlády zaznělo například „Es kommt der Tag“ (Přijde ten den). 

zdoj foto Moda.cz

Musím mu vytknout, že zatím nepoužil Arbeit macht frei (Práce osvobozuje), což by potěšilo hlavně nezaměstnané.

Zato se ale všem hochům a holkám, od nejmenovaných předsedů všech nejmenovaných parlamentních (i neparlamentních) stran až po nejmenované poslance všech barev v čele s nejmenovaným obrýlencem  zřejmě zalíbilo v titulku uvedené úsloví „Drž hubu (ústa) a dál služ“.  Všichni si v tu chvíli padli do náruče a pro jeho realizaci udělali svorně maximum. Protože tak to má být! Co by měl kdejaký občan co kafrat do počínání svých „vyvolených“.

Ti začali tím, že vyrazili pracovníky sdělovacích prostředků z předsálí sněmovny, protože jim přece není potřeba, aby veřejnost jejich prostřednictvím viděla a slyšela poslanecké nejapné bláboly, hulvátství, vzájemné napadání, pojídání laciných mlsků z kantýny, čtení novin, spaní... Ale vyvolení neváhali a šli dál, až do krajnosti, a tak se zrodil „náhubkový“ zákon. Co na tom, že jeho existenci nikde ve světě nedovedou pochopit a považují ho za nejapný žert! Co na tom, že to je nepřípustný zásah do svobody slova, okleštění novinářské práce a potažmo demokracie. Protože tak to má být! Už Zeman mluvil v souvislosti s novináři „o žumpě“ (občas právem, ale to je jiná kapitola). Jen jedno nemohu pochopit – proč ruku pro zvedl i nejmenovaný prezident, zakládající si na své nadstranickosti, smyslu pro právo a spravedlnost...

A tak u nás postupně vznikají různé party a partičky, které jakoby stály mimo zákon, mimo kontrolu a staly se nepostižitelné. K náhle „řešeným“ exekutorům (jednotlivcům i jejich "kamoře"), dlouhodobě soudům s jejich nevyzpytatelnými rozsudky, policii, uzavírající vraždy jako sebevraždy atd., nyní přibyli poslanci -  ti konečně našli klíč, kterým lze zamknout hubu většině národa.

Naštěstí se proslýchá, že v senátu se díky aktivitě nejmenovaného senátora zdvihla proti „náhubkovému“ zákonu vlna odporu. Protestní petici už podepsalo víc senátorů než je třeba, takže se můžeme těšit, že tento paskvil zákona bude odmítnut. No – alespoň v tomto kritickém okamžiku by senát prokázal opodstatněnost své existence.