Maličkosti, které potěší

Není toho mnoho, nad čím by mohl občan v české kotlině plesat. Ať se podívá kam chce, jeho oči málokdy a málokde zaznamenají něco radostného, nad čím by se mohly radostí rozzářit a přenést ten libý pocit do duše. Odhlédneme-li od záležitostí materiálních, kde náprava naráží na chronický nedostatek finančních prostředků (jen Bůh a Kalousek vědí kam mizí), dostaneme se k duchovnu, potažmo mezilidským vztahům, morálce a charakteru.

Co bychom si namlouvali – všichni víme, že to není žádná sláva. A je mi smutno když vidím, jak menší část naší společnosti bojuje za pozitivní změny v chování a jednání lidí s přesilou dravců, kteří nejsou druhému člověkem ale vlkem.

Ale občas se přece jen stane malý zázrak a dočkáte se příjemného překvapení. A právě o tom chci napsat. Asi před třemi roky jsem si u zahradníka Starkla koupil goju, což je zdraví a dlouhověkosti prospěšná rostlina. O jejím pěstování jsem neměl ani páru a podle toho to taky dopadlo – navždy mne opustila, aniž by jedinkrát vykvetla a zaplodila.

Nezbylo mi nic jiného, než si letos obstarat jinou. K objednávce jsem přiložil pár řádků s popisem chřadnutí a úhynu goji. Netrvalo dlouho a pošťáci mi na jaře přivezli novou. Zasadil jsem ji a svědomitě o ni pečuji, takže k mé radosti pěkně prospívá.

Zhruba po měsíci mi přišla od Starkla další zásilka – objemný dopis. Obsahoval podrobné pokyny k úspěšnému pěstování goji a osm ilustračních fotografií. Konečně jsem se dozvěděl, že všechno co jsem předtím dělal bylo špatné a proč rostlina mou péči nevydržela. Snad to tentokrát zvládnu líp.

Ten dopis mi udělal obrovskou radost. Nejen proto, že jsem získal potřebné vědomosti, ale hlavně proto, že je důkazem, že mezi našimi podnikateli jsou poctivci, vstřícní lidé, pro které není alfou a omegou zisk, ale spokojený člověk - zákazník.